Globální úroveň oxidu uhličitého a teploty vzduchu se zvyšují rok od roku nad úroveň předindustriální doby. © Creative Commons.
Naše planeta se zahřívá. Určitý stupeň zahřívání se dá očekávat vzhledem k rostoucí sluneční aktivitě a nepatrným změnám v zemském orbitu. Avšak důsledky těchto změn mohou být předpovídány a nemohou vysvětlit rychlé oteplování, kterému jsme dnes vystaveni. Toto oteplování se zrychluje s rozvojem lidského průmyslu a cestování. To souhlasí s jinou předpovědí, učiněnou švédským vědcem před 150 lety, že zvýšení obsahu některých plynů může v atmosféře způsobit vyšší pohlcování slunečního tepla. Překvapující zvyšování teploty v posledních 70 letech se dá vysvětlit rostoucím objemem "skleníkových" plynů v atmosféře, z nich oxid uhličitý a metan jsou nejvýznamější.
Dvanáct let od ústupu Briksdalského ledovce v Norsku, který ještě před deseti lety pokrýval jezero. © Mateusz Kurzik/Oleg Kozlov/Shutterstock
Zvyšování teploty na Zemi způsobuje dva hlavní problémy. Ten nejvýznamnější je tání ledu v polárních oblastech. Ledovce v Antarktidě a v Gronsku roztávají a mizí rychleji. Ztrácí se led, který pokrýval zemi a nyní roztává v moři a tím zvyšuje hladinu moří po celém světě, snad až o jeden metr během tohoto století. Ještě rychlejší je vliv na změnu klimatu,která je doprovázena změnou teploty moří se všemi důsledky na počasí, které taková změna přináší. Více vodní páry vstupuje do atmosféry z teplejších moří a měnící se běh počasí přináší některým oblastem více deště a bouří než obvykle. Naproti tomu v jiných oblastech nastávají dlouhá období sucha a zmenšují se zásoby vody.
Co nastane, když se klima změní?
Povodeň v Thajsku © Atikan Pornchaprasit/Shutterstock
Lidská populace musí být vděčná za rozvoj svého zemědělství během několika tisíciletí mírnému podnebí. Avšak současný růst globální teploty ohrožuje lidi a přírodu čtyřmi způsoby: povodněmi, požáry, hladomorem a chorobami. Účinek povodní je zhoršován stoupající hladinou moří v nižších oblastech a lijáky, které splachují úrodnou půdu kdekoliv. Dlouhá období sucha vysušují vegetaci a umožňují ničivé požáry. Sucho a povodně ovlivňují vegetaci, která slouží jako potrava pro lidi i ostatní živočichy, způsobuji hladomor, zhoršovaný nedostatkem pitné vody. Tyto důsledky také činí rostliny a živočichy ohroženými tropickými chorobami, které se šíří směrem k pólům v novém teplejším klimatu.
Lesní požár v USA © ARM/Shutterstock
Množství oxidu uhličitého roste se vzrůstajícím spalováním fosilních paliv, uhlí, ropy a zemního plynu. I kdybychom zastavili spalování těchto paliv, současný růst teplot bude pokračovat a bude trvat mnoho desetiletí, než dojde k obratu ve vývoji. Ještě větší nebezpečí je v tom, že teplota může dosáhnout bodu, ze kterého není návratu. To dělá destrukci rozsáhlých tropických pralesů mimořádně závažnou. Jestliže další lesní oblasti jsou zničené požáry a půda suchem, místní obyvatelé se musí vystěhovat. Mnoho lidí bude zbaveno místa k životu jestliže zvyšující se hladina moří společně s bouřemi zaplaví pobřežní města a sídliště. Může přehlížení takových rizik odvést mezinárodní pozornost od řešení klimatických změn, ochrany přírody a našeho vlastního přežití?
Co můžeme udělat?
Nové domácí zdroje energie v Evropě a Africe
© Hecke61/MrNovel/Shutterstock
Existují přírodní řešení, jak pomoci mořím, půdě a vegetaci absorbovat více uhlíku. Výsadba stromů v širokém měřítku podporuje vznik nové půdy a umožňuje ukládání uhlíku ve dřevě a v budovách. Způsoby zvyšování půdní vlhkosti restaurací ekosystémů, jmenovitě v rašeliništích, nově zakládaných lesích a v regenerativním zemědělství, může velmi pomoci. Existují také technická řešení. Elektřina vyráběná ze slunečního světla a větru může nahradit fosilní paliva užívaná v domácnostech, průmyslu a dopravě, za předpokladu, že nalezneme způsob uschovávání energie pro období bezvětří a tmy. Severní země musí přejít na více trvale udržitelný životní styl a musí pomáhat jižním zemím s přechodem, protože všichni obýváme jednu planetu. Cokoliv děláme, musíme dělat rychle, dříve než dosáhneme zlomového bodu.