Pomoc přírodním druhům přizpůsobit se změnám

Ekosystémový přístup

Lovci obnovili stovky mokřadů v Severní Americe s pomocí © Ducks Unlimited

Ekosystémový přístup uznává, že změny v ekosystémech a jejich druhovém složení jsou nevyhnutelné vzhledem k přírodním procesům, které mohou probíhat pomalu, nebo rychle. Např. mělká jezera se plní sedimenty z hor. Lidé záměrně mění ekosystémy, např. lesy na zemědělskou půdu, nechtěně když intensivně obdělávaná půda eroduje na poušť nebo degraduje na vřesoviště. Někdy lidský vliv nevratně urychluje přirozené změny, jako v případě změny klimatu. Lidský vliv na ekosystémy může někdy být celkem snadno omezen činností těch, kteří užívají produktů oněch ekosystémů. Tak třeba sportovní rybáři podporují výstavbu rybích přechodů na přehradách a lovci kachen restaurují mokřady. Poškození přírody může být napraveno rychle, jestliže ústředí pomůže rozvinout místní znalosti a jestliže je dostatek fondů na podporu úsilí místních komunit, vedených zájmovými skupinami.

Přizpůsobení divokých druhů změnám

Hnízdění vlaštovek se posouvá k severu © Gallinago_media/Shutterstock

Rychlost změn v ekosystémech je viditelná na jednotlivých druzích, které je tvoří. Mimo tropy květiny vykvétají a hmyz se objevuje každý rok časněji, vzhledem k zvyšujícím se teplotám. V tropech má vliv na vegetaci měnící se rytmus srážek. Oba tyto trendy mohou být pozorovány na časových posunech tahu stěhovavých ptáků, kteří létají na sever aby zde hnízdili. Méně pohyblivé druhy se někdy dobře adaptují, ale často se nedokážou rychle rozšířit do nových vhodných areálů, zvláště když jim v tom brání mořské pobřeží a nebo hory. Každý organismus jí a je jeden, takže místní vyhubení jednoho druhu má vliv na ostatní druhy v ekosystému. Každý si musí uvědomit běžné změny, vyskytující se na naší planetě, co mohou znamenat pro něj a pro jeho rodinu. Jsou vaše místní školy nebo pracoviště středisky takových pozorování?

Adaptace lidí

Krávy plemene "Sweet Cows" adaptované do lesů v Kolumbii © April DeBord/Shutterstock

Také obyvatelé měst závisejí na ekosystémech kvůli potravě, vodě a vzduchu, takže změny mají vliv na nás všechny. Zemědělci potřebují rozumně předpověditelné počasí, aby mohli každý rok vypěstovat svou úrodu. Poněkud větší volnost je v odhadech růstu trávy pro dobytek, na vlhkých loukách nebo suchých svazích, s možností uskladnění pro případ špatné úrody. Ovšem, dlouhodobý nedostatek deště je problém pro úrodu i dobytek, a pro protipožární ochranu lesů. Naštěstí lesy umí udržovat půdní vlhkost stejně jako absorbovat uhlík, nižší spotřeba masa lidmi sníží emise skleníkových plynů dodávaných do atmosféry dobytkem. Na druhou stranu pojídání masa může být nejlepší využití půdy v polohách, které se nehodí pro pěstování plodin. Odlov divokých druhů pro maso může být také ekonomičtější než chov dobytka na takových lokalitách, což se osvědčilo v Africe, kde cena zdravotní prevence dobytka proti místním chorobám je příliš vysoká; podobné možnosti "zdivočení" lokalit jsou leckde. Bohatší příroda na takových místech může zvýšit možnost obrany proti klimatické změně. Je zvláště důležité ochraňovat tradiční znalosti o hospodaření na takových místech, která jsou často ztracena, protože byla přizpůsobována moderní zemědělské technice.