Umělecká interpretace elektronové mikroskopie COVID-19. Shutterstock/ Midnight Movement
Příroda přispívá k zajištění výživy a živobytí mnoha místních komunit na světě. Maso však je nutné konsumovat tak, aby to bylo bezpečné pro lidské zdraví a s ohledem na přežití a udržitelnost zvířecí populace. COVID-19, tak jako Ebola, je způsoben virusem, který pravděpodobně pochází z netopýrů a než se zasáhl lidskou populaci, infikoval asi jiná divoce žijící zvířata. To se dělo během evoluce i s jinými druhy virusů a bakterií a někdy to bylo i prospěšné. Je známo, že některé části lidských buněk byly původně nezávislými bakteriemi. Proces adaptace však je pomalý a může být nebezpečný.
Riziko úmrtí na COVID-19 je nejvyšší u lidí starších 60 -70 let. Úsilí zachránit lidské životy v ekonomicky vyspělých zemích představuje obrovský stress a zátěž pro zdravotnictví. Začíná se šířit i do ekonomicky slabších zemí, kde zasáhne do procesu ochrany přírody s negativními následky. Dojde k rozsáhlé škodě a ztrátám na živobytí, což budou lidé kompensovat větším a ne vždy udržitelným využíváním přírodních zdrojů. Ale možná se objeví i pozitivní efekt na změnu klimatu tím, že se lidé naučí pracovat častěji ze svých domovů a tak budou používat méně fosilního paliva na dlouhé cesty.
Trvalá řešení
Primáti jsou zajímaví jako předmět pozorování, ale bylo by nebezpečné považovat je za zdroj potravy.
Na řešení situace je nutno začít pracovat bez odkladu a učinit taková opatření, která nezpůsobí další škody v přírodě, ani lidem a zajistit, že budou pokračovat dlouho do budoucna. Někteří lidé říkají, že COVID-19 je názorným příkladem, proč by lidé neměli jíst zvířata a neměli by se s nimi sdružovat . Ale lidé se po celá tisíciletí adaptovali a zvykli si na přítomnost virusů a bakterií pocházejících z divokých nebo domestikovaných zvířat. Naše těla obsahují mikroorganismy, které jsou nám většinou k užitku. Kdekoliv jsme, cokoliv děláme, stále jsme ve styku se zvířaty, počínaje ponravami v zemi, po které lezou naše batolata, až po ptactvo a savce navštěvující naše domy. Nicméně, jakékoliv jídlo z divoké zvěře musí být zdravé a musí pocházet z udržitelných zdrojů.
Zvýšené opatrnosti je třeba se zvířecími druhy blízce příbuznými lidem. Epidemie nezačínají přenosem infekčního organismu ze studenokrevných živočichů - jako ryb nebo hadů - na člověka. Pokud však jde o některé choroby primátů a netopýrů, je riziko pro člověka vysoké. Proto by bylo neuvážené jíst maso pocházející z primátů a také bychom měli snížit kontakt s netopýry a jejich excreta na minimum. Přinášet živé divoce žijící savce na tržiště s potravinami je nerozumné a mnohými považováno přímo za nelidské. Měli bychom také uvažovat o zákazu styku a sdružování lidí s ostatními druhy zvířat, na které jsme adaptováni nebo která pro nás nepředstavují riziko nákazy infekčním onemocněním? To by asi bylo taky nemoudré, zejména tam, kde dobře regulovaný a udržitelný systém podporuje soužití lidí se zvířaty, začleněnými do jejich hospodářství, kde jsou jejich ekosystémy chráněny. V současné době je také třeba brát v úvahu, že jakékoliv další ekonomické ztráty zvyšují tlak na vývoj společnosti, který by mohl vést k dalšímu poškození prostředí. Příroda potřebuje veškerou podporu od lidí, kteří jsou schopni ocenit produkty zdravých ekosystémů.
Okamžitá řešení
COVID-19 se bojí mýdla!
To nejdůležitější, o co se musíme postarat, je zabránit šíření této virusové infekce. Naše znalosti o biologickém chování COVID-19 nás vedou k závěru, že v místech, kde se tento virus není schopen šířit na vlhkém povrchu nebo ve vodních kapénkách, zahyne. To znamená, že každý z nás musí:
• Udržovat vzdálenost od lidí tak, abychom nebyli v kontaktu s virusem v kapénkách, které vydechují;
• Přestat cestovat a sdružovat se do skupin, což by zvyšovalo riziko šíření infekce.
noste roušku kdykoliv jste obklopeni mnoha lidmi v uzavřeném prostoru anebo v davu
• Umývat si ruce a desinfikovat povrchy, aby se zabránilo přenosu viru do očí nosu a úst;